V tomto roce 2007 se shodou okolností odehrály dvě pozoruhodné události spojené s Járou Cimrmanem.

Došlo k výpravě do Altaje, jejímž cílem bylo ztéci jeden z tamních horských velikánů a označit ho jménem Járy Cimrmana.

Něco podobného se odehrálo i na Slovensku. Finanční skupina GaT v čele s inženýrem Ratajem se rozhodla oživit turistiku pod Tatrami mimo jiné tím, že spojí některé aktivity rovněž se jménem fiktivního českého velikána. Součástí tohoto záměru bylo pak odhalení bronzové desky na Lomnickém štítě s nápisem „Cimrmanova vyhlídka“ a se siluetou okolních velikánů.

Na obou událostech je neméně pozoruhodné, že je postihla téměř shodná nehoda.

Záhy po zveřejnění programu „Expedice Altaj-Cimrman“ se zorganizovala pod vedením etnografa Luďka Brože skupinka, která zamýšlenou výpravu ostře kritizovala, dokonce na zvolenou horu údajně vystoupila jako první a předběhla její pojmenování po Járovi Cimrmanovi pojmenováním jiným – prý v duchu altajských tradic.

Slovenská bronzová deska zas jednoho dne z Lomnického štítu záhadně zmizela.

O tom všem media referovala, veřejnost zprávy přijala s úsměvem, zazněl však i jizlivý posměch a v jednom dopise označil pisatel umístění desky na Lomnickém štítě za drzost. Jak jsem uvedl, vzešla iniciativa k oběma cimrmanovským akcím z jmenovaných míst a my jsme na tuto nabídku jen kývli. Mohli bychom tedy nad zlobnými ohlasy mávnout rukou. Mně však roste v hlavě podezření, že jde o něco vážnějšího.

Jsou ve vesmíru hvězdy, v jejichž okolí se nachází značná hmota - od větších těles až po mikroskopická zrnka prachu. Pokojně zářící hvězda okolní hmotu přitahuje a nabaluje na sebe. Je stále větší a hmotnější. Až jednoho dne její hmota a gravitace vzrostou natolik, že se v ní zažehne nový fyzikální děj, v jehož důsledku se hvězda roztrhá a zanikne.

Pokojně hrající divadélko pro spřízněný okruh zájemců také přitahovalo v průběhu let stále více a více diváků. Nezažívali jsme sice v Divadle Járy Cimrmana jen samou přízeň,.ale trend popularity byl stále vzestupný, až dosáhl výšiny, o jaké se nám nesnilo: oba autoři byli na Hradě vyznamenáni prezidentem Havlem a národ dal Cimrmanovi v nedávné televizní anketě o největšího Čecha nejvíc hlasů. A nejen to – po Cimrmanovi se pojmenovávají ulice, vznikají jeho naučné stezky, pod jeho jménem se pořádají sportovní akce, na našem londýnském vyslanectví byla odhalena jeho pamětní deska, s divadlem navazují spolupráci velké a bohaté firmy jako Pražská plynárenská, PPF či Plzeňský prazdroj, Češi pracující v Bruselu nás zvou na pohostinská vystoupení a ještě jiné příklady bych při lepší paměti mohl jmenovat. A do tohoto přívalu nadšení a otevřené náruče zaznívají - zatím slabé a řídké, ale nepřehlédnutelné – nepřátelské hlasy. Obávám se, že jednoho dne by se mohlo stát, že s popularitou, jež překročí míru, se v kulturním úkazu Cimrman zažehne protisměrný děj. Že přitažlivost Járy Cimrman může nashromáždit v nitru fenoménu časovanou nálož.

Astronomický děj rozpadu hvězdy, jak jsem ho popsal, vrcholí ve vesmíru oslňujícím divadlem, ohňostrojem , který na nebi vzplane úžasnou září. Cimrmanův zánik by se patrně odehrál spíše uboze. Rostoucí počet přátel zmnoží nepřátele, okázalý zájem může provázet okázalá ignorace a slovutnost možná uvadne v zapomnění.

Hvězda ve fázi nova nemůže svůj konec zastavit. Je to neodvratná fyzika.

Cimrman mířící do fáze nova není věcí fyziky, ale svobodného rozumu. Koneckonců nám nic nebrání říct:pánové, brzdíme.